GDAL Virtual driver
Pro některé z vás to nebude asi nic nového, ale nedávno jsem narazil na zajímavou vlastnost knihovny GDAL, resp. na zajímavý formát vstupních rastrových dat: GDAL Virtual Format.
Pro některé z vás to nebude asi nic nového, ale nedávno jsem narazil na zajímavou vlastnost knihovny GDAL, resp. na zajímavý formát vstupních rastrových dat: GDAL Virtual Format.
Pokud pracujete s daty – ať už vlastními anebo zprostředkovanými, tak se často setkáte s časovým údajem u jednotlivých záznamů. Někdy se jedná jen o nepodstatnou formalitu a ani nevíte na co slouží, ale jindy může být časový údaj jedním z podstatných atributů.
Na serveru Reddit se mimo jiné probíralo, že Esri pravděpodobně končí od verze ArcGIS 10.5 s licenčním modelem “Licence pro současné použití více uživateli” nebo-li Concurrent use. Jedná se o model, kdy máte sice jenom jednu licenci, ale může ji sdílet více uživatelů mezi sebou, pokud ji nevyužívají najednou. V praxi by se měla používat asi hlavně pro jednoho uživatele, pokud pracuje z více zařízení a musí mezi nimi přepínat – stačí mu jenom jedna licence na všechny stroje a nemusí si jich pořizovat více. Tenhle model se ale také využívá v organizacích, kde se prostě nakoupí větší množství “souběžných” licencí s tím, že řada zaměstnanců nebude v GIS pracovat souběžně – i když počet zaměstnanců pracujících s GIS je několikanásobně větší než v minulosti. Zdroj: http://docplayer.org/5239465-Arcgis-pro-positionierung-und-lizenzierung.html To je celkem chytrý model vedoucí k optimalizaci nákladů za cenu drobných organizačních opatření (“Uvolněte mi prosím někdo licenci, kdo zrovna nepracujete.”). Vzhledem k tomu je hojně využíván. Podle oficiální odpovědi Esri v jejich fóru to vypadá, že kdo dnes používá tento licenční model, bude tak moci činit i nadále, změna platí hlavně pro nově zakoupené licence. Důvod proč se Esri bude snažit tento model změnit pro většinu organizací je posun od centrálního […]
Chodíte na různé výlety, poznáváte nová místa, děláte si fotky a pak se o své zážitky dělíte s přáteli či rodinou? Nejste jediní. Pokud si chcete vytvořit hezkou mapku, na které bude vidět trasa vašeho výletu, zájmové body, nějaký popis a fotky toho nejzajímavějšího, tak to můžete velmi rychle udělat pomocí QGISu. A jak začít? Ukázka možného výstupu – kvalita je upravena pro zobrazování v tomto blogu Export naplánované trasy Většina z nás si své výlety plánuje pomocí různých dostupných informací a velmi často k tomu využíváme i veřejně dostupné služby. V našem ukázkovém příkladu použijeme trasu naplánovanou pomocí populárního plánovače na stránkách www.mapy.cz. Pokud si váš výlet naplánujete touto formou, tak toho rovnou využijeme – trasu si uložíme. Pod plánovanou trasou je položka ‘Exportovat’, která nám umožní navolenou trasu uložit do formátu GPX. Takto uloženou trasu lze otevřít jako jiná vektorová data v QGISu (stačí nám data uložená jako ‘route_tracks_any’ – zvolená trasa). Přidání podkladové mapy Naši trasu chceme zobrazit na nějaké zvolené podkladové mapě. V tomto případě využijeme WMS službu ČÚZK – Základní mapa 1:50 000. Možností je vícero, nabízí se možnost použít OpenLayersPlugin nebo jiné služby. Dle typu zvolené podkladové mapy je nutné nastavit symbologii ostatních […]
Každý kdo pracuje s daty ví, že jednotlivé datasety mají mezi sebou závislosti. Některé z nich jsou jasné na první pohled při zobrazení prvků v mapovém okně a některé z nich můžou být složitější. Pokud máme jasně definován vztah mezi dvěma datasety (vrstvami), tak si tento vztah můžeme jednoduše interpretovat pomocí QGIS projektu. Jako příklad použijeme vztah mezi ukázkovými daty s městskými částmi a městskými obvody pro území hl. m. Prahy. Na obrázku jsou zobrazeny jednotlivé městské obvody (Praha 1 až Praha 10) a jejich hranice jsou vykresleny hrubší černou linií. Městské části jsou vykresleny pouze hranicí – šedou barvou. Zobrazení pražských obvodů se zobrazením hranic městských částí Když si vyrobíme hezkou legendu pro zobrazení tak můžeme opticky, ale i z atributové tabulky jednoduše určit, které části patří pod který obvod. Co když ale potřebujeme rychle určit přesný seznam i s podrobnými informacemi? QGIS projekt nám umožňuje definovat vztah mezi tabulkami tak, abychom se mohli jednoduše vidět prvky, které k sobě patří a na základě tohoto vztahu je pak mohli i editovat. Jak se s vazbami pracuje? Pracujeme s vektorovými vrstvami momc(městské části) a mop (městské obvody), které jsou součástí výukového datasetu pro QGIS (RÚIAN Praha). Na prvním obrázku je […]
Správne odhadnúť úroveň znalostí GIS publika je dôležité. Ako a čo povedať skupine s takmer žiadnymi poznatkami? Čo je GIS? Pre niekoho možno hlúpa otázka, ale zo skúseností GISMentors vyplynulo, že občas je naozaj ťažké určiť hranicu pokročilosti jednotlivých účastníkov. Môže sa stať, že na školenie príde niekto, kto o GIS síce počul, ale rád by začal prakticky úplne od piky. Práve preto vznikla myšlienka Úvod do GIS pre úplných začiatočníkov, ktorí nemajú žiadne znalosti a skúsenosti s geografickými informačnými systémami. Každý je majstrom svojho fachu a je pochopiteľné, že nejaký pojem GIS mu veľa nehovorí. Zatiaľ! Dá sa nájsť veľa definícií od ich úzkeho chápania až po široko koncipované. Jednoznačná definícia neexistuje. Isté však je, že GIS dokáže dať rôznym údajom neobyčajný zmysel a logiku. Všetko potrebné, aby mohol človek pracovať s nástrojmi geoinformatiky vyžaduje správne pochopiť všeobecné pojmy ako geodáta, dátové modely, súradnicové systémy, možnosti reprezentácie dát, konverzie, transformácie, priestorové databázy, štandardy, základný prehľad o GIS serveroch, webových rozhraniach, prípadne prepojenie s automatizáciou a programovaním. Predtým ako Jáchym a Martin povedú v Prahe prvé školenie pre open source GIS nováčikov, je tu pár riadkov s myšlienkami čo open source GIS dokáže, kde všade sa dá použiť a prečo […]
V QGISu můžete data ve formátu VFK (Výměnný formát katastru), díky knihovně GDAL, otevřít jako každá jiná vektorová data. Podpora formátu VFK se v této knihovně v poslední době výrazně vylepšila. GDAL 2.0 podporuje křivky (důležité, neboť hranice parcel mohou být tvořeny kružnicemi či kruhovými oblouky) a výrazně se také vylepšila rychlost čtení VFK dat. V současnosti se pracuje na dalších vylepšeních jako je načítání více souborů najednou a podpora databáze PostgreSQL (to povede potenciálně k dalšímu zrychlení načítání zvláště objemnějších dat, v současnosti je podporována pouze databáze SQLite). Plnohodnotnou a uživatelsky přístupnou práci s daty ve formátu VFK poskytuje specializovaný nástroj VFK plugin. Tento nástroj vznikl jako studentský projekt na ČVUT v Praze již v roce 2012. Jeho největší nevýhodnou byla obtížnost, se kterou se dostával ke svým uživatelům. Vzhledem k tomu, že byl napsán v programovacím jazyku C++, nebylo jej možno nainstalovat do QGISu běžným způsobem jako ostatní zásuvné moduly. Proto se minulý rok začalo pracovat na jeho další verzi, kterou by bylo možno snadno v QGISu nainstalovat. To vyžadovalo přepsání nástroje do programovacího jazyka Python. Výsledek byl zveřejněn nedávno v repositáři laboratoře OSGeoREL na ČVUT v Praze. Podrobný návod na instalaci najdete ve školení GISMentors QGIS pro […]
V dnešnej dobe sa nájde mnoho fyzických či právnických osôb, ktorí denne potrebujú dôveryhodné, ľahko prístupné a podrobné informácie o vlastníckych vzťahoch v krajine. Nemusí ísť len o geodetov, znalcov v stavebníctve, architektov, ale o akékoľvek osoby, ktoré vlastnia aspoň malú nehnuteľnosť. Vytlačené hardcopy náčrty a mapy sa pri tom dostávajú čoraz viac do úzadia. Približne od augusta minulého roku existuje šikovná webová aplikácia MAPKA na vyhľadávanie údajov z informačného systému slovenského katastra nehnuteľností. Umožňuje zobraziť katastrálnu mapu s parcelami a vybrané údaje o parcele ako výmeru, druh pozemku, vlastníka, správcu, nájomcu, či je na pozemku stavba, kto sú jej vlastníci. Užívateľ môže vyberať rôzne podklady, napríklad ZBGIS, World Topo Map, World Street Map, World Imagery alebo zobrazovať mapu určeného operátu s parcelami registra EKN. Keďže s geoinformatikou som v kontakte takmer každý deň a kataster mi je vo všeobecnosti blízky, povedala som si, že by nebolo zlé zistiť, ako je na tom spojenie dát slovenského katastra so softvérovými prostriedkami geografických informačných systémov GIS. Samozrejme viem, že peniaze určené na licencie sa dajú použiť napríklad na lepšiu customizáciu riešenia, hovorím preto len o open source prostriedkoch, teda oproti komerčnému softvéru bez akýchkoľvek zaťažení licenčnými poplatkami. Možno som len nemala šťastie, […]
Globalizácia, urbanizácia, klimatické zmeny, extrémne počasie – to sú zložité problémy, ktoré nemožno vyriešiť jednou osobou. Cieľom mnohých odborníkov je hľadať nástroje pre spoločné plánovanie a projektovanie, vyvíjať pomocné metódy ako nájsť konštrukčné riešenie, ktoré zlepšuje život a životné prostredie. V súčasnosti riešené medzinárodné aj národné projekty, európske programy, bilaterálne spolupráce sú dôkazom snahy vytvoriť databázu údajov o prirodzenom území. Využitie geografických informačných systémov (GIS) umožňuje tieto údaje priestorovo analyzovať a hľadať ich vzájomné vzťahy. Ich vizualizácia je predpokladom lepšej prehľadnosti a využiteľnosti potrebných informácií, napríklad aj v hydrológii. Podrobné vyhodnotenie má význam či už pri územnom plánovaní, oceňovaní pozemkov alebo slúži poisťovniam pri poisťovaní konkrétnych oblastí. Ako študentka na stavebnej fakulte som chtiac či nechtiac mala tendenciu technické znalosti prepájať čo najviac s praxou. Venovala som sa napríklad predikcii oblastí náchylných na zosúvanie alebo práci s katastrálnymi dátami v GIS (o tom možno niekedy nabudúce). V tomto príspevku by som rada ukázala, ako možno open source GIS využívať pri hydrologických analýzach. Od verzie QGIS 2.12 sa totiž mnohí používatelia tešia z funkčnosti zásuvného modulu GRASS. Ten ponúka celú radu nástrojov pre hydrologické modelovanie či výpočet erózie. Odtokové pomery a stav riešeného územia z hľadiska zrážkoodtokových vzťahov a straty pôdy eróziou […]
Datařské bajky z kapsy strejdy Jelena Ono se říká “žijeme v informační společnosti”, v praxi to znamená, že žijeme ve společnosti, která je víc informační, než byla před deseti lety, před rokem, dokonce víc, než byla předevčírem. Zapneme počítač a jsme zaplaveni informacemi, daty, filmy, hudba, knihy a fotka toho, co měla kamarádka spolužáka ze střední k obědu, od toho nás dělí nemnoho kliknutí myší. A bude toho přibývat, dokud se nějakému fašistovi nepodaří prosadit regulaci internetu. A tady přichází otázka, máme-li víc informací, máme i větší znalost o světě okolo sebe? Ve své profesionální praxi tvůrců geoinformačních systémů pracujeme s daty, které popisují jisté skutečnosti, fakta. Na druhém konci drátu máme nějakého uživatele, kterému se snažíme zprostředkovat konkrétní znalosti prostřednictví dat, kterými se snažíme popsat určité jevy. Záměrně neříkám realitu, skutečnost. Protože stejně jako když malíř kreslí louku, nemůže namalovat každou buňku každého stébla trávy, nemůžeme my do svých diskrétních relačních struktur bezztrátově převést věškeré nuance spojité reality. Když jsem nastoupil na UHUL, rád jsem se pohoršoval nad jistými strukturami v datech, které jsem pokládal za surový kopanec do gonád databázistických dobrých mravů. Odpovědi typu “ale víš, on ten les, to je organická záležitost, to roste osmdesát roků a […]