Když data zlobí
Každý kdo zpracovává data se občas dostane do situace, kdy se stane něco co neočekával. Například když se data v mapovém okně nevykreslí na správném místě, anebo se nevykreslí vůbec.
Každý kdo zpracovává data se občas dostane do situace, kdy se stane něco co neočekával. Například když se data v mapovém okně nevykreslí na správném místě, anebo se nevykreslí vůbec.
Mnozí z Vás již určitě slyšeli o nové generaci QGIS 3. Změny jsou oproti QGIS 2.x velké, což se později určitě promítne i do našich školících materiálů. QGIS 3 přináší kromě celé řady vylepšení i zcela nové vlastnosti jako je např. zobrazování ve 3D. Tak to pojďme vyzkoušet!
Pokud pracujete s daty – ať už vlastními anebo zprostředkovanými, tak se často setkáte s časovým údajem u jednotlivých záznamů. Někdy se jedná jen o nepodstatnou formalitu a ani nevíte na co slouží, ale jindy může být časový údaj jedním z podstatných atributů.
Chodíte na různé výlety, poznáváte nová místa, děláte si fotky a pak se o své zážitky dělíte s přáteli či rodinou? Nejste jediní. Pokud si chcete vytvořit hezkou mapku, na které bude vidět trasa vašeho výletu, zájmové body, nějaký popis a fotky toho nejzajímavějšího, tak to můžete velmi rychle udělat pomocí QGISu. A jak začít? Ukázka možného výstupu – kvalita je upravena pro zobrazování v tomto blogu Export naplánované trasy Většina z nás si své výlety plánuje pomocí různých dostupných informací a velmi často k tomu využíváme i veřejně dostupné služby. V našem ukázkovém příkladu použijeme trasu naplánovanou pomocí populárního plánovače na stránkách www.mapy.cz. Pokud si váš výlet naplánujete touto formou, tak toho rovnou využijeme – trasu si uložíme. Pod plánovanou trasou je položka ‘Exportovat’, která nám umožní navolenou trasu uložit do formátu GPX. Takto uloženou trasu lze otevřít jako jiná vektorová data v QGISu (stačí nám data uložená jako ‘route_tracks_any’ – zvolená trasa). Přidání podkladové mapy Naši trasu chceme zobrazit na nějaké zvolené podkladové mapě. V tomto případě využijeme WMS službu ČÚZK – Základní mapa 1:50 000. Možností je vícero, nabízí se možnost použít OpenLayersPlugin nebo jiné služby. Dle typu zvolené podkladové mapy je nutné nastavit symbologii ostatních […]
Každý kdo pracuje s daty ví, že jednotlivé datasety mají mezi sebou závislosti. Některé z nich jsou jasné na první pohled při zobrazení prvků v mapovém okně a některé z nich můžou být složitější. Pokud máme jasně definován vztah mezi dvěma datasety (vrstvami), tak si tento vztah můžeme jednoduše interpretovat pomocí QGIS projektu. Jako příklad použijeme vztah mezi ukázkovými daty s městskými částmi a městskými obvody pro území hl. m. Prahy. Na obrázku jsou zobrazeny jednotlivé městské obvody (Praha 1 až Praha 10) a jejich hranice jsou vykresleny hrubší černou linií. Městské části jsou vykresleny pouze hranicí – šedou barvou. Zobrazení pražských obvodů se zobrazením hranic městských částí Když si vyrobíme hezkou legendu pro zobrazení tak můžeme opticky, ale i z atributové tabulky jednoduše určit, které části patří pod který obvod. Co když ale potřebujeme rychle určit přesný seznam i s podrobnými informacemi? QGIS projekt nám umožňuje definovat vztah mezi tabulkami tak, abychom se mohli jednoduše vidět prvky, které k sobě patří a na základě tohoto vztahu je pak mohli i editovat. Jak se s vazbami pracuje? Pracujeme s vektorovými vrstvami momc(městské části) a mop (městské obvody), které jsou součástí výukového datasetu pro QGIS (RÚIAN Praha). Na prvním obrázku je […]