Články z kategorie: Uncategorised

Vazby mezi vrstvami v QGISu

Každý kdo pracuje s daty ví, že jednotlivé datasety mají mezi sebou závislosti. Některé z nich jsou jasné na první pohled při zobrazení prvků v mapovém okně a některé z nich můžou být složitější. Pokud máme jasně definován vztah mezi dvěma datasety (vrstvami), tak si tento vztah můžeme jednoduše interpretovat pomocí QGIS projektu. Jako příklad použijeme vztah mezi ukázkovými daty s městskými částmi a městskými obvody pro území hl. m. Prahy. Na obrázku jsou zobrazeny jednotlivé městské obvody (Praha 1 až Praha 10) a jejich hranice jsou vykresleny hrubší černou linií. Městské části jsou vykresleny pouze hranicí – šedou barvou. Zobrazení pražských obvodů se zobrazením hranic městských částí Když si vyrobíme hezkou legendu pro zobrazení tak můžeme opticky, ale i z atributové tabulky jednoduše určit, které části patří pod který obvod. Co když ale potřebujeme rychle určit přesný seznam i s podrobnými informacemi? QGIS projekt nám umožňuje definovat vztah mezi tabulkami tak, abychom se mohli jednoduše vidět prvky, které k sobě patří a na základě tohoto vztahu je pak mohli i editovat. Jak se s vazbami pracuje? Pracujeme s vektorovými vrstvami momc(městské části) a mop (městské obvody), které jsou součástí výukového datasetu pro QGIS (RÚIAN Praha). Na prvním obrázku je […]

Přejít na článek »

Datař čelí realitě

Datařské bajky z kapsy strejdy Jelena Ono se říká “žijeme v informační společnosti”, v praxi to znamená, že žijeme ve společnosti, která je víc informační, než byla před deseti lety, před rokem, dokonce víc, než byla předevčírem. Zapneme počítač a jsme zaplaveni informacemi, daty, filmy, hudba, knihy a fotka toho, co měla kamarádka spolužáka ze střední k obědu, od toho nás dělí nemnoho kliknutí myší. A bude toho přibývat, dokud se nějakému fašistovi nepodaří prosadit regulaci internetu. A tady přichází otázka, máme-li víc informací, máme i větší znalost o světě okolo sebe? Ve své profesionální praxi tvůrců geoinformačních systémů pracujeme s daty, které popisují jisté skutečnosti, fakta. Na druhém konci drátu máme nějakého uživatele, kterému se snažíme zprostředkovat konkrétní znalosti prostřednictví dat, kterými se snažíme popsat určité jevy. Záměrně neříkám realitu, skutečnost. Protože stejně jako když malíř kreslí louku, nemůže namalovat každou buňku každého stébla trávy, nemůžeme my do svých diskrétních relačních struktur bezztrátově převést věškeré nuance spojité reality. Když jsem nastoupil na UHUL, rád jsem se pohoršoval nad jistými strukturami v datech, které jsem pokládal za surový kopanec do gonád databázistických dobrých mravů. Odpovědi typu “ale víš, on ten les, to je organická záležitost, to roste osmdesát roků a […]

Přejít na článek »