NDOP Downloader – jednoduchý přístup k Nálezové Databázi AOPK pomocí QGIS a Python
tl;dr NDOP Downloader je QGIS plugin a Python modul, který umožňuje stáhnout data z Nálezové databáze AOPK. Celý projekt i s nápovědou lze najít na GitHubu.
tl;dr NDOP Downloader je QGIS plugin a Python modul, který umožňuje stáhnout data z Nálezové databáze AOPK. Celý projekt i s nápovědou lze najít na GitHubu.
V tomto blogu si ukážeme příklad použití tvorby atlasu, který vychází z reálného dotazu účastníka našeho kurzu QGIS pro pokročilé. Princip použití atlasu spočívá v automatické tvorbě sady mapových výstupů na základě jednotlivých prvků ve vrstvě. Jak se takový atlas dá vytvořit popisujeme v materiálech pro školení (kapitola Tvorba atlasu). To je ale jen zlomek možností, které atlas nabízí. Díky možnosti provázání hodnot s různými parametry, využití vzorců nebo malých Python skriptů, máme při generování vícelistých výstupů téměř neomezené možnosti.
Mezi veřejností to pořád ještě dostatečně neprosáklo, ale většina z vás určitě ví, že ČUZK spravuje i oficiální databázi adresních míst v ČR. Adresní místa jsou součástí databáze RUIAN, a jsou ke stažení jako zazipované CSV soubory. Jedním z prvních kroků, které musíte udělat, pokud chcete s těmito daty rozumně pracovat, je naimportovat do databáze. To bývá spojeno s parsováním, často převodem z S-JTSK na WGS84, kódováním češtiny a celou řadou dalších kroků, které vlastně děláte pořád dokola. Dobrá zpráva je, že v tomto případě to nemusíte dělat. Na GitHubu naleznete projekt RUIAN Adresní body do databáze, který za vás stáhne nejčerstvější verzi těchto dat, rozbalí, převede na WGS84 a uloží do vámi zadané databáze pomocí GeoAlchemy 2. Příklad použití, uložení dat do schématu adresy v databázi PostgreSQL: $ createdb adresy $ psql adresy adresy=> CREATE EXTENSION postgis; adresy=> CREATE SCHEMA adresy; adresy=> \q $ ruian-adressses2db.py –connection “postgresql://uzivatel:heselo@localhost:5432/adresy” –schema adresy Skript stáhne, co má stáhnout, převede, naimportuje a můžete to začít používat. Budeme rádi za zpětnou vazbu, napište, co byste případně potřebovali od skriptu víc např. do bug trackeru na GitHubu.
Každý kdo pracuje s prostorovými daty, se dříve nebo později dostane do situace, kdy pro dosažení požadovaného výsledku používá posloupnost dílčích nástrojů (např. Výběr prvků na základě atributu -> ořezaní vrstvy -> obalová zóna). V praxi se často stává, že stejný postup chceme aplikovat na různá vstupní data, nebo (v horším případě) musíme stejný postup opakovat několikrát na původních vstupních datech, např. z důvodu jejich drobných úprav v průběhu projektu. V takovém případě je vhodné naučit se proces automatizovat – vytvořit si vlastní nástroj, který bude tuto posloupnost operací opakovat za nás. Jelikož celý automatizovaný pracovní postup potom můžeme provést spuštěním jediného nástroje, výhodu takového přístupu pocítíme velmi brzo.