Články z kategorie: Rychlý tip

Drobná chyba v GRASS GIS a spojení s QGIS

Spolu s jedním účastníkem našich školení jsme odhalili drobnou chybu v GRASS GIS, která zapříčinila, že na některých systémech (konkrétně MacOS) nefungovaly nástroje GRASSu, které jsou dostupné prostřednictví QGIS Nástroje pro zpracování. Jedná se o kombinaci QGIS 3.x a GRASS GIS 7.4.3 a nižší. Chybová hláška zhruba uprostřed obsahuje sdělení podobné tomuto: TabError: inconsistent use of tabs and spaces in indentation File “/Applications/QGIS3.app/Contents/MacOS/grass/grass74”, line 1697 sys.stdout.write(“%s\n” % grass_version) Pokud máte verze výše uvedené, GRASS GIS padá a v logu QGISu najedete podobné sdělení, zkuste nahradit soubor grass74 (viz cesta v chybové hlášce) opravenou verzí kterou můžete stáhnout z našich stránek (po rozbalení ZIP archivu jej uložte do správné cesty). Jedná se pouze o rychlé řešení problému, v další verzi GRASSu (7.4.4) bude tento problém již odstraněn, viz relevantní oprava z naší dílny.

Přejít na článek »

Adresní místa do databáze

Mezi veřejností to pořád ještě dostatečně neprosáklo, ale většina z vás určitě ví, že ČUZK spravuje i oficiální databázi adresních míst v ČR. Adresní místa jsou součástí databáze RUIAN, a jsou ke stažení jako zazipované CSV soubory. Jedním z prvních kroků, které musíte udělat, pokud chcete s těmito daty rozumně pracovat, je naimportovat do databáze. To bývá spojeno s parsováním, často převodem z S-JTSK na WGS84, kódováním češtiny a celou řadou dalších kroků, které vlastně děláte pořád dokola. Dobrá zpráva je, že v tomto případě to nemusíte dělat. Na GitHubu naleznete projekt RUIAN Adresní body do databáze, který za vás stáhne nejčerstvější verzi těchto dat, rozbalí, převede na WGS84 a uloží do vámi zadané databáze pomocí GeoAlchemy 2. Příklad použití, uložení dat do schématu adresy v databázi PostgreSQL: $ createdb adresy $ psql adresy adresy=> CREATE EXTENSION postgis; adresy=> CREATE SCHEMA adresy; adresy=> \q $ ruian-adressses2db.py –connection “postgresql://uzivatel:heselo@localhost:5432/adresy” –schema adresy Skript stáhne, co má stáhnout, převede, naimportuje a můžete to začít používat. Budeme rádi za zpětnou vazbu, napište, co byste případně potřebovali od skriptu víc např. do bug trackeru na GitHubu.

Přejít na článek »

Válka v Syrii v přímém přenosu – DPZ pro začátečníky

Dálkovým průzkumem Země se na běžných školení příliš nezabýváme, na školeních se o tohle téma otřeme spíš okrajově, ale tohle myslím může zaujmout spoustu lidí a možná pomoct i ve výuce? Applikace https://apps.sentinel-hub.com/eo-browser/ vám umožní najít a stáhnout snímek z několika satelitů, např. Sentinel-2, Landsat, atd. Vybrat snímek je v porovnání se https://scihub.copernicus.eu jednoduché a hlavně rychlé. Po vybrání snímku a jeho zobrazení můžete zkusit kombinovat různé barevné kanály nebo použít některý z přednastavených filtrů.

Přejít na článek »

User-agent hlavička requestu na WMS server

Nedávno jsme s Martinem zjistili, že nám přestaly fungovat příklady v materiálech školení GeoPython pro začátečníky, konkrétně příklady věnované knihovně OWSLib, což je knihovna fungující jako klient k různým OGC OWS službám, jako je WMS, WMTS, WFS a pod. OWSLib má svoje mouchy. Pokud ale chcete od někud stáhnout automatizovaně data prostřednictvím WFS, WCS, prohledávat katalogy pomocí CSW, spouštět procesy WPS, či stahovat obrázky z WMS nebo WMTS, je OWSLib celkem dobrou pomocnicí.

Přejít na článek »

Vazby mezi vrstvami v QGISu

Každý kdo pracuje s daty ví, že jednotlivé datasety mají mezi sebou závislosti. Některé z nich jsou jasné na první pohled při zobrazení prvků v mapovém okně a některé z nich můžou být složitější. Pokud máme jasně definován vztah mezi dvěma datasety (vrstvami), tak si tento vztah můžeme jednoduše interpretovat pomocí QGIS projektu. Jako příklad použijeme vztah mezi ukázkovými daty s městskými částmi a městskými obvody pro území hl. m. Prahy. Na obrázku jsou zobrazeny jednotlivé městské obvody (Praha 1 až Praha 10) a jejich hranice jsou vykresleny hrubší černou linií. Městské části jsou vykresleny pouze hranicí – šedou barvou. Zobrazení pražských obvodů se zobrazením hranic městských částí Když si vyrobíme hezkou legendu pro zobrazení tak můžeme opticky, ale i z atributové tabulky jednoduše určit, které části patří pod který obvod. Co když ale potřebujeme rychle určit přesný seznam i s podrobnými informacemi? QGIS projekt nám umožňuje definovat vztah mezi tabulkami tak, abychom se mohli jednoduše vidět prvky, které k sobě patří a na základě tohoto vztahu je pak mohli i editovat. Jak se s vazbami pracuje? Pracujeme s vektorovými vrstvami momc(městské části) a mop (městské obvody), které jsou součástí výukového datasetu pro QGIS (RÚIAN Praha). Na prvním obrázku je […]

Přejít na článek »

Ukládání ESRI Shapefile se správným kódováním češtiny pomocí GDAL

Dneska jsme řešili drobný problém – GRASS modul pro export vektorových dat v.out.ogr sice krásně vygeneroval ESRI Shapefile, měl ale pomršenou češtinu. Když se podíváte do výše odkázané dokumentace k tomuto formátu, najdete tam, že výstupní kódování lze nastavit pomocí tzv. Layer Creation Options – parametrem ENCODING. Pokud používáte OGR z příkazové řádky, použijte parametr -lco. v.out.ogr má také parametr lco. Stačí pak již v příkazové řádce nebo v modulu nastavit -lco ENCODING=UTF-8 a je hotovo.

Přejít na článek »