Jan Michálek

Už dlouho se zajímám o způsoby, jak popsat skutečnost, jak informace ukládat, jak data třídit a získat tak nějakou vědomost. To mě přivedlo k velkým datasetům a relačním databázím. Prostorovými daty jsem se začal systematicky zabývat na Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Později, v Geosense jsem si osvojil práci s PostgreSQL a s prostorovým rozšířením PostGIS. Mojí specializací je dostávat uspořádaná data do databáze. K tomu si pomáhám obvykle jednoduchými skripty v BASHi, když není zbytí přijde ke slovu programovací jazyk Perl, případně knihovna GDAL. Jako prohlížečku používám QGIS, manipulaci s daty provádím v PostGISu.

Nejnovější články od autora

Datař čelí realitě

Datařské bajky z kapsy strejdy Jelena Ono se říká “žijeme v informační společnosti”, v praxi to znamená, že žijeme ve společnosti, která je víc informační, než byla před deseti lety, před rokem, dokonce víc, než byla předevčírem. Zapneme počítač a jsme zaplaveni informacemi, daty, filmy, hudba, knihy a fotka toho, co měla kamarádka spolužáka ze střední k obědu, od toho nás dělí nemnoho kliknutí myší. A bude toho přibývat, dokud se nějakému fašistovi nepodaří prosadit regulaci internetu. A tady přichází otázka, máme-li víc informací, máme i větší znalost o světě okolo sebe? Ve své profesionální praxi tvůrců geoinformačních systémů pracujeme s daty, které popisují jisté skutečnosti, fakta. Na druhém konci drátu máme nějakého uživatele, kterému se snažíme zprostředkovat konkrétní znalosti prostřednictví dat, kterými se snažíme popsat určité jevy. Záměrně neříkám realitu, skutečnost. Protože stejně jako když malíř kreslí louku, nemůže namalovat každou buňku každého stébla trávy, nemůžeme my do svých diskrétních relačních struktur bezztrátově převést věškeré nuance spojité reality. Když jsem nastoupil na UHUL, rád jsem se pohoršoval nad jistými strukturami v datech, které jsem pokládal za surový kopanec do gonád databázistických dobrých mravů. Odpovědi typu “ale víš, on ten les, to je organická záležitost, to roste osmdesát roků a […]

Přejít na článek »

Mongo a prostorová data

Proboha proč? Objektové, nebo chcete-li, dokumentové, databáze jsou v praxi práce s prostorovými daty poměrně neobvyklé. Jistě, občas se zaslechne něco o NOSQL, uvidí se zajímavý blog, pěkná prezentace, ale o nasazení nad skutečnými daty je možné zaslechnout pouze sporadicky. Přitom v databázovém světě je toto téma skloňováno velmi často, NOSQL datábáze jsou zhusta používány na webových aplikacích. Nezřídka se o nich hovoří ve spojitosti s big data. Protože nebyl zrovna po ruce nikdo, z koho bych mohl tahat rozumy, nezbylo mi, než abych si na věc udělal názor sám. Věnoval jsem tomu pár večerů, mé závěry si tedy nekladou ambice na nějakou definitivnost, musel jsem se popasovat s technologiemi, které mi dosud nic neříkaly, takže není vyloučené, že mi něco podstatného uniklo. Podělím se s vámi o závěry, které jsem udělal a o pár, domnívám se, užitečných ukázek a postřehů. Názor, jestli má cenu toto téma rozvíjet, si udělejte sami. Já osobně se domnívám, že ano, nicméně jedná se o řešení pro specifický use case, rozhodně si nemyslím, že NOSQL databází je možné plnohodnotně nahradit klasickou relační databázi. Jak to funguje Mongo pracuje s daty ve formátu json. Data jsou členěna do databází a databáze dále do collections (nevím, […]

Přejít na článek »

Jak jednoduše vytvořit mapovou aplikaci s Leafletem

Před nějakolika málo dny byla vyhlášena nová chráněná krajinná oblast Brdy. Chtěli jsme se tedy podívat, kde nás po lese bude honit stráž přírody, když si budeme na výletě chtít opéct buřta a kde nás bude otravovat jen četník, hajnej, nebo zelený obejda s flintou. K tomuto účelu je však, bohužel, statická mapka na stránkách AOPK hrubě nedostačující. Proto jsme pro Vás připravili krátký návod, jak vytvořit jednoduchou webovou mapovou aplikaci se zoomovatelnou mapkou. Není k tomu potřeba žádná znalost webových technologií nebo javascriptu, protože použijeme package v open source GIS desktopu QGIS. Bohužel se nám nepodařilo získat aktuální vektorový obrys CHKO, použijeme tedy upravenou verzi návrhu z roku 2013, která se v několika málo drobnostech liší (kontrolováno oproti georeferencovanému obrázku ze stránek AOPK). Budete potřebovat nainstalovaný QGIS. Na horní liště najdeme tlačítko “Vrstva” a vybereme “Přidat vrstvu”->”Přidat vektorovou vrstvu” (také funguje klávesová zkrátka “CTRL+SHIFT+v”). U vrstvy vybereme vlastnosti (levé tlačítko myši) a nastavíme souřadnicový systém na S-JTSK (SRID 5514), pakliže už nastavený není. Vrstvu nastylujeme (doporučuji nastavit průhlednost 50%, šrafování, nebo plocha bez výpně nefunguje ideálně). Z menu “Zásuvné moduly”-> “Spravovat zásuvné moduly” přidáme zásuvný modul qgis2leaf. Pokud všechno provedete správně, objeví se vám na liště nové tlačítko. Aktualizace: […]

Přejít na článek »