Soud nastavil mantinely cenám dat ze ZÚ

Městský soud v Praze aktuálním rozsudkem nařídil Zeměměřickému úřadu, aby přehodnotil, za jakých podmínek poskytuje svá data. Co přesně to znamená?

Jedno varování na úvod: nejsem právník, a i když jsem tenhle spor vedl od první žádosti přes dvoje odvolání a žalobu, jistě jsem nemusel pochopit všechno správně (což se děje i právníkům, právo je dost ošemetná záležitost).

Jádrem sporu byla má žádost z roku 2015. Chtěl jsem po Zeměměřickém úřadu, aby mi poskytl celou datovou sadu digitálního modelu reliéfu 5. generace (DMR 5G), a to v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Proč tahle byrokratická cesta, když je model k zakoupení na geoportálu ČÚZK? Protože za něj úřad chce skoro 3 miliony korun (za celou ČR) a podle mého názoru si takové peníze účtovat nemůže.

Zeměměřický a následně i nadřízený katastrální úřad ve shodě tvrdily, že informační zákon použít nemůžu, jelikož model není „informace,“ nýbrž „produkt“.

A tady oba úřady u soudu narazily: podle 9. senátu soudkyně Karly Cháberové DMR 5G informací je a ZÚ proto musí mou žádost opět vyřídit, a tentokrát postupovat podle informačního zákona. A pokud za DMR 5G bude chtít nějaké peníze, musí se držet v rámci zákonných podmínek.

V tomto konkrétním případě podmínky pro poplatek stanoví ust. § 11c odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb. Paragraf ve zkratce říká, že úřad opravu může nějaké peníze chtít, ale maximálně „[…] ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat […]“.

Budou tedy data ZÚ zadarmo?

To záleží na tom, jak se k věci úřad postaví a jak si onu „minimální výši nezbytnou“ bude vykládat. Já osobně jsem toho názoru, že úřad může podle zákona chtít zaplatit náklady, které s poskytnutím dat bude mít (výdej z datového skladu, vypálení na DVD…), řádově tedy stovky, možná malé tisíce korun.

Dovedu si i představit, že se do zákonné definice vejde i nějaký příspěvek na provoz geoportálu, jeho provoz totiž bude nezbytný „k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat“.

Naopak si nedovedu představit, že ZÚ bude žadatelům z řad veřejnosti přeúčtovávat náklady na pořízení datové sady. Důvodů je několik:

Data už jsme zaplatili: Ano, my všichni. Konkrétně u DMR 5G, které vznikal v rámci spolupráce s ministerstvem obrany, které dodalo letadlo a piloty. Náklady byly dle ZÚ skoro 100 milionů korun, a vše platil státní rozpočet. Platby za data tedy nejsou nezbytné, jak stanoví zákon. DMR 5G by totiž vznikl i bez nich.

Platba za data je diskriminační: A teď nemluvím o tom, že někdo má peněz víc, a někdo míň 😉 Jde mi o situaci, kdy státní správa má podklady od ZÚ zadarmo, firmy si jejich nákup mohou odečíst z daní a vysoké školy je zase mohou nakupovat z grantů (což je opět státní rozpočet). Jediný, kdo tedy musí při pořízení dat ZÚ sáhnou do vlastní kapsy, je občan – nepodnikatel, který ta data chce třeba jen na hraní.

Vybírat peníze za data se nevyplatí: Zní to jako hloupost, ale když jsem počítal, kolik v roce 2014 ZÚ prodejem dat vydělal státnímu rozpočtu (tedy kolik inkasoval od soukromých firem a jednotlivců, ne od jiných úřadů), šlo asi o 2,3 milionu korun. Náklady na provoz příslušného obchodního oddělení pak byly přibližně o 400 tisíc vyšší.

Naopak na „rozdávání“ dat stát vydělá: U soudu zazněl argument, že zveřejněním dat by k nim zadarmo přišly firmy, které by „na nich vydělávaly,“ což je na ZÚ překvapivě častý argument, proč datové sady nezveřejňovat. Je to paradoxní, protože úřad je stoprocentně financovaný z daní, jejichž výše se odvíjí právě od toho, kolik firmy a občané vydělají. Proto by stát měl byznys podporovat, ne ho dusit.

A co bude dál? A kdy to bude?

Do dvou týdnů by měl ZÚ opět rozhodnout, tentokrát s ohledem na názor soudu. Pak tedy uvidíme, zda budou data (zde konkrétně DMR 5G, ale dle mého názoru má rozsudek dopad na prakticky všechny datové sady v držení ZÚ) dostupnější, anebo zda bude nutné svést další soudní spor, tentokrát o stanovení konkrétní výše platby. V druhém případě to může trvat zase pár let.

Na okraj, soud se vyjadřoval i k argument ZÚ, že zveřejnění není možné s ohledem na autorská práva. Jenže ta podle soudu drží jen stát (zjednodušeně), a proto nejde o překážku zveřejňování. Což v případě zveřejnění dat může být podstatné zejména kvůli začlenění do OSM. Což by, alespoň z mého pohledu, byl ideální cílový stav.

Za GISMentors Jan Cibulka