Původně jsem se zabýval vývojem GRASS GIS, ale postupně jsem přešel na programování v jazyce Python na straně serveru a k webovým mapovým aplikacím. Přispívám do knihovny OpenLayers, spolupracoval jsem na řadě webových aplikacích, např. na Národním geoportálu INSPIRE.

Jsem iniciátorem a původním autorem projektu PyWPS, který postkytuje rozhraní OGC Web Processing Service (WPS) v jazyce Python. V tomto jazyce jsem měl možnost pracovat s celou řadou knihoven, jako je GDAL, OWSLib, do které také přispívám a GRASS GIS.

Vedu školení pro programování v jazyce Python (GeoPython), zabývám se podporou školení GRASS GIS a webovými mapovými technologiemi.

V posledních letech pracuji zejména jako vývojář webových mapových aplikací, do května 2012 pro Help Service – Remote Sensing, nyní Geosense). Jsem zakládajícím členem sdružení Otevřená GeoInfrastruktura, a členem Open Source Geospatial Foundation.

Nejnovější články od autora

Platforma GIS.lab – používáme již 4 roky

V roce 2014 jsme založili GISMentors (a firmu OpenGeoLabs). Tehdy jsme začali na našich školeních používat platformu GIS.lab. GIS.lab a odštěpený projekt Gisquick nejen že stále používáme, ale investujeme náš čas a prostředky do jejich dalšího vývoje. Fotky níže přiložené jsou právě z roku 2014. Konkrétně z workshopu, na kterém nám Ivan Minčík nejen GIS.lab ukázal, ale i předal hardware potřebný k jeho provozu. Tímto Ivanovi děkujeme, nasměroval nás správným směrem. Na této malé “krabičce” (tzv. GIS.lab unitu) běží každé naše školení do dnes. Uživatelé přijdou vždy k připravenému pracovnímu prostředí, data jsou distribuována po síti, máme k dispozici všechny potřebné nástroje a privátní chat pro sdílení potřebných zápisků nebo webových stránek. Jsou to 4 roky, co GIS.lab používáme. Považujeme ho za otestované a stabilní prostředí, které udržujeme stále aktuální. Pokud se chcete o GIS.labu nebo Gisquicku dozvědět víc, určitě nás kontaktujte. Oba projekty jsou samozřejmě vývíjené pod open source licencí a dostupné na Githubu. Jeden exemplář si s sebou do Itálie odvezl i Markus Neteler. Na workshopu jsme měli samozřejmě i česko-slovenské pohoštění. Ivan Minčík se serverem GIS.lab. Na podobné “krabičce” fungují i naše školení. Poděkování, diskuze, závěr. GIS.lab unit, který aktuálně používáme na školní. Klienti sítě GIS.lab ve […]

Přejít na článek »

Drobná chyba v GRASS GIS a spojení s QGIS

Spolu s jedním účastníkem našich školení jsme odhalili drobnou chybu v GRASS GIS, která zapříčinila, že na některých systémech (konkrétně MacOS) nefungovaly nástroje GRASSu, které jsou dostupné prostřednictví QGIS Nástroje pro zpracování. Jedná se o kombinaci QGIS 3.x a GRASS GIS 7.4.3 a nižší. Chybová hláška zhruba uprostřed obsahuje sdělení podobné tomuto: TabError: inconsistent use of tabs and spaces in indentation File “/Applications/QGIS3.app/Contents/MacOS/grass/grass74”, line 1697 sys.stdout.write(“%s\n” % grass_version) Pokud máte verze výše uvedené, GRASS GIS padá a v logu QGISu najedete podobné sdělení, zkuste nahradit soubor grass74 (viz cesta v chybové hlášce) opravenou verzí kterou můžete stáhnout z našich stránek (po rozbalení ZIP archivu jej uložte do správné cesty). Jedná se pouze o rychlé řešení problému, v další verzi GRASSu (7.4.4) bude tento problém již odstraněn, viz relevantní oprava z naší dílny.

Přejít na článek »

Adresní místa do databáze

Mezi veřejností to pořád ještě dostatečně neprosáklo, ale většina z vás určitě ví, že ČUZK spravuje i oficiální databázi adresních míst v ČR. Adresní místa jsou součástí databáze RUIAN, a jsou ke stažení jako zazipované CSV soubory. Jedním z prvních kroků, které musíte udělat, pokud chcete s těmito daty rozumně pracovat, je naimportovat do databáze. To bývá spojeno s parsováním, často převodem z S-JTSK na WGS84, kódováním češtiny a celou řadou dalších kroků, které vlastně děláte pořád dokola. Dobrá zpráva je, že v tomto případě to nemusíte dělat. Na GitHubu naleznete projekt RUIAN Adresní body do databáze, který za vás stáhne nejčerstvější verzi těchto dat, rozbalí, převede na WGS84 a uloží do vámi zadané databáze pomocí GeoAlchemy 2. Příklad použití, uložení dat do schématu adresy v databázi PostgreSQL: $ createdb adresy $ psql adresy adresy=> CREATE EXTENSION postgis; adresy=> CREATE SCHEMA adresy; adresy=> \q $ ruian-adressses2db.py –connection “postgresql://uzivatel:heselo@localhost:5432/adresy” –schema adresy Skript stáhne, co má stáhnout, převede, naimportuje a můžete to začít používat. Budeme rádi za zpětnou vazbu, napište, co byste případně potřebovali od skriptu víc např. do bug trackeru na GitHubu.

Přejít na článek »