GISMentors Blog

Kataster nehnuteľností v GIS a recept na pluginy

V dnešnej dobe sa nájde mnoho fyzických či právnických osôb, ktorí denne potrebujú dôveryhodné, ľahko prístupné a podrobné informácie o vlastníckych vzťahoch v krajine. Nemusí ísť len o geodetov, znalcov v stavebníctve, architektov, ale o akékoľvek osoby, ktoré vlastnia aspoň malú nehnuteľnosť. Vytlačené hardcopy náčrty a mapy sa pri tom dostávajú čoraz viac do úzadia. Približne od augusta minulého roku existuje šikovná webová aplikácia MAPKA na vyhľadávanie údajov z informačného systému slovenského katastra nehnuteľností. Umožňuje zobraziť katastrálnu mapu s parcelami a vybrané údaje o parcele ako výmeru, druh pozemku, vlastníka, správcu, nájomcu, či je na pozemku stavba, kto sú jej vlastníci. Užívateľ môže vyberať rôzne podklady, napríklad ZBGIS, World Topo Map, World Street Map, World Imagery alebo zobrazovať mapu určeného operátu s parcelami registra EKN. Keďže s geoinformatikou som v kontakte takmer každý deň a kataster mi je vo všeobecnosti blízky, povedala som si, že by nebolo zlé zistiť, ako je na tom spojenie dát slovenského katastra so softvérovými prostriedkami geografických informačných systémov GIS. Samozrejme viem, že peniaze určené na licencie sa dajú použiť napríklad na lepšiu customizáciu riešenia, hovorím preto len o open source prostriedkoch, teda oproti komerčnému softvéru bez akýchkoľvek zaťažení licenčnými poplatkami. Možno som len nemala šťastie, […]

Přejít na článek »

Geoinformatika a QGIS v hydrológii

Globalizácia, urbanizácia, klimatické zmeny, extrémne počasie – to sú zložité problémy, ktoré nemožno vyriešiť jednou osobou. Cieľom mnohých odborníkov je hľadať nástroje pre spoločné plánovanie a projektovanie, vyvíjať pomocné metódy ako nájsť konštrukčné riešenie, ktoré zlepšuje život a životné prostredie. V súčasnosti riešené medzinárodné aj národné projekty, európske programy, bilaterálne spolupráce sú dôkazom snahy vytvoriť databázu údajov o prirodzenom území. Využitie geografických informačných systémov (GIS) umožňuje tieto údaje priestorovo analyzovať a hľadať ich vzájomné vzťahy. Ich vizualizácia je predpokladom lepšej prehľadnosti a využiteľnosti potrebných informácií, napríklad aj v hydrológii. Podrobné vyhodnotenie má význam či už pri územnom plánovaní, oceňovaní pozemkov alebo slúži poisťovniam pri poisťovaní konkrétnych oblastí. Ako študentka na stavebnej fakulte som chtiac či nechtiac mala tendenciu technické znalosti prepájať čo najviac s praxou. Venovala som sa napríklad predikcii oblastí náchylných na zosúvanie alebo práci s katastrálnymi dátami v GIS (o tom možno niekedy nabudúce). V tomto príspevku by som rada ukázala, ako možno open source GIS využívať pri hydrologických analýzach. Od verzie QGIS 2.12 sa totiž mnohí používatelia tešia z funkčnosti zásuvného modulu GRASS. Ten ponúka celú radu nástrojov pre hydrologické modelovanie či výpočet erózie. Odtokové pomery a stav riešeného územia z hľadiska zrážkoodtokových vzťahov a straty pôdy eróziou […]

Přejít na článek »

Datař čelí realitě

Datařské bajky z kapsy strejdy Jelena Ono se říká “žijeme v informační společnosti”, v praxi to znamená, že žijeme ve společnosti, která je víc informační, než byla před deseti lety, před rokem, dokonce víc, než byla předevčírem. Zapneme počítač a jsme zaplaveni informacemi, daty, filmy, hudba, knihy a fotka toho, co měla kamarádka spolužáka ze střední k obědu, od toho nás dělí nemnoho kliknutí myší. A bude toho přibývat, dokud se nějakému fašistovi nepodaří prosadit regulaci internetu. A tady přichází otázka, máme-li víc informací, máme i větší znalost o světě okolo sebe? Ve své profesionální praxi tvůrců geoinformačních systémů pracujeme s daty, které popisují jisté skutečnosti, fakta. Na druhém konci drátu máme nějakého uživatele, kterému se snažíme zprostředkovat konkrétní znalosti prostřednictví dat, kterými se snažíme popsat určité jevy. Záměrně neříkám realitu, skutečnost. Protože stejně jako když malíř kreslí louku, nemůže namalovat každou buňku každého stébla trávy, nemůžeme my do svých diskrétních relačních struktur bezztrátově převést věškeré nuance spojité reality. Když jsem nastoupil na UHUL, rád jsem se pohoršoval nad jistými strukturami v datech, které jsem pokládal za surový kopanec do gonád databázistických dobrých mravů. Odpovědi typu “ale víš, on ten les, to je organická záležitost, to roste osmdesát roků a […]

Přejít na článek »

Ukládání ESRI Shapefile se správným kódováním češtiny pomocí GDAL

Dneska jsme řešili drobný problém – GRASS modul pro export vektorových dat v.out.ogr sice krásně vygeneroval ESRI Shapefile, měl ale pomršenou češtinu. Když se podíváte do výše odkázané dokumentace k tomuto formátu, najdete tam, že výstupní kódování lze nastavit pomocí tzv. Layer Creation Options – parametrem ENCODING. Pokud používáte OGR z příkazové řádky, použijte parametr -lco. v.out.ogr má také parametr lco. Stačí pak již v příkazové řádce nebo v modulu nastavit -lco ENCODING=UTF-8 a je hotovo.

Přejít na článek »

Mongo a prostorová data

Proboha proč? Objektové, nebo chcete-li, dokumentové, databáze jsou v praxi práce s prostorovými daty poměrně neobvyklé. Jistě, občas se zaslechne něco o NOSQL, uvidí se zajímavý blog, pěkná prezentace, ale o nasazení nad skutečnými daty je možné zaslechnout pouze sporadicky. Přitom v databázovém světě je toto téma skloňováno velmi často, NOSQL datábáze jsou zhusta používány na webových aplikacích. Nezřídka se o nich hovoří ve spojitosti s big data. Protože nebyl zrovna po ruce nikdo, z koho bych mohl tahat rozumy, nezbylo mi, než abych si na věc udělal názor sám. Věnoval jsem tomu pár večerů, mé závěry si tedy nekladou ambice na nějakou definitivnost, musel jsem se popasovat s technologiemi, které mi dosud nic neříkaly, takže není vyloučené, že mi něco podstatného uniklo. Podělím se s vámi o závěry, které jsem udělal a o pár, domnívám se, užitečných ukázek a postřehů. Názor, jestli má cenu toto téma rozvíjet, si udělejte sami. Já osobně se domnívám, že ano, nicméně jedná se o řešení pro specifický use case, rozhodně si nemyslím, že NOSQL databází je možné plnohodnotně nahradit klasickou relační databázi. Jak to funguje Mongo pracuje s daty ve formátu json. Data jsou členěna do databází a databáze dále do collections (nevím, […]

Přejít na článek »

10 dôvodov, prečo vyskúšať nový QGIS 2.12

Je to niečo viac ako mesiac, čo uzrela svetlo sveta nová verzia známeho Open Source geografického informačného systému QGIS. Súčasnú dlhodobú stabilnú verziu LTR (Long Term Release) QGIS 2.8 Wien a krátkodobú vývojovú verziu DEV (Development) QGIS 2.13 tak doplňuje o najnovšiu časť LR (Latest Release) tejto štandardnej trojice. Dostala názov Lyon podľa mesta, v ktorom sa konalo stretnutie vývojárov projektu QGIS v apríli 2012. Verzia 2.12 obsahuje mnoho skvelých vylepšení s cieľom urobiť z najpopulárnejšieho voľného GIS-u ešte atraktívnejší a užitočnejší nástroj. Podrobný changelog na oficiálnej stránke poskytuje prehľad všetkých lákavých zmien spolu s možnosťou inštalácie mnohých verzií pre najrozšírenejšie platformy, akými sú MS Windows, GNU/Linux či Mac OSX. Novinky sú ďalším krokom k zlepšeniu a potvrdzujú, že QGIS rozhodne dokáže konkurovať aj vyspelým komerčným desktopovým GIS. Pozrime sa na niektoré z nich. 1. Správca projektov Po spustení novej verzie užívateľa privíta okno nedávnych projektov v rámci programu QGIS. Okrem miniatúr mapového okna úvodná obrazovka poskytuje aj základné informácie o posledných projektoch akými sú názov (1), cesta k súboru na disku (2) či detaily o súradnicovom systéme (3). Konkrétny projekt je možné otvoriť jednoduchým dvojklikom. Uvítacie okno s náhľadom na posledné projekty. 2. Štýl prostredia Na rozdiel od staších […]

Přejít na článek »

Import dat v S-JTSK do GRASS lokace WGS-84

Na školení GRASS GIS pro začátečníky, které se konalo 27. listopadu 2015, jsme jako jedno z témat probírali problematiku importu vektorových dat v odlišném souřadnicovém systému než je aktuální lokace. Import takovýchto dat  se od verze GRASS 7.0.2 značně zjednodušil a to díky novému nástroji v.import. Tuto funkcionalitu jsme na školení zkoušeli na následujícím scénáři: Vytvořili jsme prázdnou lokaci na základě EPSG kódu 4326 (WGS-84). Do této lokace jsme naimportovali vrstvu pěších tras v souřadnicovém systému S-JTSK (zdroj: IPR) pomocí nástroje v.import. Bohužel jsme zjistili, že data nebyla do WGS-84 natransformována korektně, tj. s jistým posunem, viz obr. níže. Vizualizace vektorové vrstvy pěších tras (S-JTSK) po importu a transformaci do GRASS lokace v souřadnicovém systému WGS-84. Je zřejmý posun v porovnání s ortofotem načteným z WMS ČÚZK. Posun naznačoval, že při transformaci dat chyběla informace o geodetickém datu, resp. transformačních parametrech towgs84. Po kontrole .prj souboru vrstvy pěších tras byla tato domněnka potvrzena. Soubor skutečně transformační parametry towgs84 neobsahuje. PROJCS[“S-JTSK_Krovak_East_North”,GEOGCS[“GCS_S_JTSK”,DATUM[“D_S_JTSK”,SPHEROID[“Bessel_1841”,6377397.155,299.1528128]], PRIMEM[“Greenwich”,0.0],UNIT[“Degree”,0.0174532925199433]],PROJECTION[“Krovak”],PARAMETER[“False_Easting”,0.0], PARAMETER[“False_Northing”,0.0],PARAMETER[“Pseudo_Standard_Parallel_1”,78.5],PARAMETER[“Scale_Factor”,0.9999], PARAMETER[“Azimuth”,30.28813975277778],PARAMETER[“Longitude_Of_Center”,24.83333333333333], PARAMETER[“Latitude_Of_Center”,49.5],PARAMETER[“X_Scale”,-1.0], PARAMETER[“Y_Scale”,1.0],PARAMETER[“XY_Plane_Rotation”,90.0],UNIT[“Meter”,1.0]] Bohužel importní nástroj systému GRASS v.import neumožňoval souřadnicový systém vstupních dat upřesnit. A jelikož školíme open source nástroje a často figurujeme i jako jejich vývojáři, máme tu výhodu, že můžeme chybějící funkcionalitu doimplementovat. A tak […]

Přejít na článek »

PDF verze školení QGIS a GRASS GIS

Minulý pátek proběhl kurz QGIS pro začátečníky a tento pátek se chystáme na kurz GRASS GIS. Všechny naše materiály jsou dostupné pod licencí Creative commons zdarma na internetu. Díky úsilí našich školitelů a editorské práci zejména Martina máme pro vás již delší dobu PDF verzi pro GRASS GIS, ale nově také PDF verzi školení QGIS. Dohromady přes 200 stránek aktuálního českého textu na téma open source desktopové GISy.

Přejít na článek »

Danube Hack a pôdna mapa z WMS do vektorů

Tento víkend jsem se účastnil jako mentor akce DanubeHack a měl jsem tam možnost řešit celou řadu zajímavých úloh. Někdy se snad dostanu ke svojí malé aplikaci, která vyroběla api postavené nad Djangem a RedHatím OpenShiftem. Dneska bych se s vámi rád podělil o to, jak jsme převáděli rastrovou mapu staženou z WMS na vektory pomocí GRASSu. Půdní mapu si vyžádal jeden z týmů a našli dokonce i funkční WMS z Pôdneho portálu Slovenska. Nejdřív jsem si založil GRASS LOCATION a MAPSET a nastavil na hranice Slovenska. Potom jsem stáhnul data z WMS služby – použil jsem formát GeoTIFF, protože JPEG díky ztrátové kompresy potrhá barvy v pixelech a místo rozumných cca 20 kategorií by jich tam bylo asi 3000. Samozřejmě jsem nastavil použitelné rozlišení regionu na 50m (původní mapa je 1:400~000): GRASS> g.region -p projection: 99 (Krovak) zone: 0 datum: hermannskogel ellipsoid: bessel north: -1132700 south: -1334770 west: -591450 east: -165430 nsres: 50.00494927 ewres: 50.00234742 rows: 4041 cols: 8520 cells: 34429320 a stáhnu data pomocí r.in.wms GRASS> r.in.wms url=”http://sscri.vupop.sk/arcgis/services/vupop_wms/MapServer/WMSServer” wms_version=”1.3.0″ srs=102067 format=tiff layers=0 out=podnamapa –o –v Jak můžete vidět, mapa je ošklivá – plná kartografických šraf a nápisů – nic, co byste mohli převézt na rozumně vypadající vektory. Přemýšlel […]

Přejít na článek »

Jak to udělat bez QGISu

Jelen napsal, jak publikovat vybranou mapovou vrstvu pomocí QGIS pluginu. Já napíšu, jak bych to udělal sám: <link rel=”stylesheet” href=”http://cdn.leafletjs.com/leaflet-0.7.5/leaflet.css” /> <script src=”http://cdn.leafletjs.com/leaflet-0.7.5/leaflet.js”></script> <script src=”/wordpress/wp-content/uploads/2015/10/exp_brdyfinal.js”></script>   <style type=”text/css”> img.leaflet-tile {margin: 0px;} #mapicka { height: 300px } </style>   <div id=”mapicka”></div>   <script type=“text/javascript”> // vyrobit mapičku var map = L.map(‘mapicka’); // // přidat podkladovku L.tileLayer(‘http://{s}.tile.osm.org/{z}/{x}/{y}.png?{foo}’, {foo: ‘bar’}).addTo(map); // // přidat vrstvu geojson naimportěnou výše var geojson = L.geoJson(exp_brdyfinal) geojson.addTo(map); // // zoom to map.fitBounds(geojson.getBounds()); </script>

Přejít na článek »

Posts navigation