GISMentors Blog

Vazby mezi vrstvami v QGISu

Každý kdo pracuje s daty ví, že jednotlivé datasety mají mezi sebou závislosti. Některé z nich jsou jasné na první pohled při zobrazení prvků v mapovém okně a některé z nich můžou být složitější. Pokud máme jasně definován vztah mezi dvěma datasety (vrstvami), tak si tento vztah můžeme jednoduše interpretovat pomocí QGIS projektu. Jako příklad použijeme vztah mezi ukázkovými daty s městskými částmi a městskými obvody pro území hl. m. Prahy. Na obrázku jsou zobrazeny jednotlivé městské obvody (Praha 1 až Praha 10) a jejich hranice jsou vykresleny hrubší černou linií. Městské části jsou vykresleny pouze hranicí – šedou barvou. Zobrazení pražských obvodů se zobrazením hranic městských částí Když si vyrobíme hezkou legendu pro zobrazení tak můžeme opticky, ale i z atributové tabulky jednoduše určit, které části patří pod který obvod. Co když ale potřebujeme rychle určit přesný seznam i s podrobnými informacemi? QGIS projekt nám umožňuje definovat vztah mezi tabulkami tak, abychom se mohli jednoduše vidět prvky, které k sobě patří a na základě tohoto vztahu je pak mohli i editovat. Jak se s vazbami pracuje? Pracujeme s vektorovými vrstvami momc(městské části) a mop (městské obvody), které jsou součástí výukového datasetu pro QGIS (RÚIAN Praha). Na prvním obrázku je […]

Přejít na článek »

Otázka: Vieš čo je open source GIS?

Správne odhadnúť úroveň znalostí GIS publika je dôležité. Ako a čo povedať skupine s takmer žiadnymi poznatkami? Čo je GIS? Pre niekoho možno hlúpa otázka, ale zo skúseností GISMentors vyplynulo, že občas je naozaj ťažké určiť hranicu pokročilosti jednotlivých účastníkov. Môže sa stať, že na školenie príde niekto, kto o GIS síce počul, ale rád by začal prakticky úplne od piky. Práve preto vznikla myšlienka Úvod do GIS pre úplných začiatočníkov, ktorí nemajú žiadne znalosti a skúsenosti s geografickými informačnými systémami. Každý je majstrom svojho fachu a je pochopiteľné, že nejaký pojem GIS mu veľa nehovorí. Zatiaľ! Dá sa nájsť veľa definícií od ich úzkeho chápania až po široko koncipované. Jednoznačná definícia neexistuje. Isté však je, že GIS dokáže dať rôznym údajom neobyčajný zmysel a logiku. Všetko potrebné, aby mohol človek pracovať s nástrojmi geoinformatiky vyžaduje správne pochopiť všeobecné pojmy ako geodáta, dátové modely, súradnicové systémy, možnosti reprezentácie dát, konverzie, transformácie, priestorové databázy, štandardy, základný prehľad o GIS serveroch, webových rozhraniach, prípadne prepojenie s automatizáciou a programovaním. Predtým ako Jáchym a Martin povedú v Prahe prvé školenie pre open source GIS nováčikov, je tu pár riadkov s myšlienkami čo open source GIS dokáže, kde všade sa dá použiť a prečo […]

Přejít na článek »

Jak na data ve formátu VFK v QGISu?

V QGISu můžete data ve formátu VFK (Výměnný formát katastru), díky knihovně GDAL, otevřít jako každá jiná vektorová data. Podpora formátu VFK se v této knihovně v poslední době výrazně vylepšila. GDAL 2.0 podporuje křivky (důležité, neboť hranice parcel mohou být tvořeny kružnicemi či kruhovými oblouky) a výrazně se také vylepšila rychlost čtení VFK dat. V současnosti se pracuje na dalších vylepšeních jako je načítání více souborů najednou a podpora databáze PostgreSQL (to povede potenciálně k dalšímu zrychlení načítání zvláště objemnějších dat, v současnosti je podporována pouze databáze SQLite). Plnohodnotnou a uživatelsky přístupnou práci s daty ve formátu VFK poskytuje specializovaný nástroj VFK plugin. Tento nástroj vznikl jako studentský projekt na ČVUT v Praze již v roce 2012. Jeho největší nevýhodnou byla obtížnost, se kterou se dostával ke svým uživatelům. Vzhledem k tomu, že byl napsán v programovacím jazyku C++, nebylo jej možno nainstalovat do QGISu běžným způsobem jako ostatní zásuvné moduly. Proto se minulý rok začalo pracovat na jeho další verzi, kterou by bylo možno snadno v QGISu nainstalovat. To vyžadovalo přepsání nástroje do programovacího jazyka Python. Výsledek byl zveřejněn nedávno v repositáři laboratoře OSGeoREL na ČVUT v Praze. Podrobný návod na instalaci najdete ve školení GISMentors QGIS pro […]

Přejít na článek »

Kataster nehnuteľností v GIS a recept na pluginy

V dnešnej dobe sa nájde mnoho fyzických či právnických osôb, ktorí denne potrebujú dôveryhodné, ľahko prístupné a podrobné informácie o vlastníckych vzťahoch v krajine. Nemusí ísť len o geodetov, znalcov v stavebníctve, architektov, ale o akékoľvek osoby, ktoré vlastnia aspoň malú nehnuteľnosť. Vytlačené hardcopy náčrty a mapy sa pri tom dostávajú čoraz viac do úzadia. Približne od augusta minulého roku existuje šikovná webová aplikácia MAPKA na vyhľadávanie údajov z informačného systému slovenského katastra nehnuteľností. Umožňuje zobraziť katastrálnu mapu s parcelami a vybrané údaje o parcele ako výmeru, druh pozemku, vlastníka, správcu, nájomcu, či je na pozemku stavba, kto sú jej vlastníci. Užívateľ môže vyberať rôzne podklady, napríklad ZBGIS, World Topo Map, World Street Map, World Imagery alebo zobrazovať mapu určeného operátu s parcelami registra EKN. Keďže s geoinformatikou som v kontakte takmer každý deň a kataster mi je vo všeobecnosti blízky, povedala som si, že by nebolo zlé zistiť, ako je na tom spojenie dát slovenského katastra so softvérovými prostriedkami geografických informačných systémov GIS. Samozrejme viem, že peniaze určené na licencie sa dajú použiť napríklad na lepšiu customizáciu riešenia, hovorím preto len o open source prostriedkoch, teda oproti komerčnému softvéru bez akýchkoľvek zaťažení licenčnými poplatkami. Možno som len nemala šťastie, […]

Přejít na článek »

Geoinformatika a QGIS v hydrológii

Globalizácia, urbanizácia, klimatické zmeny, extrémne počasie – to sú zložité problémy, ktoré nemožno vyriešiť jednou osobou. Cieľom mnohých odborníkov je hľadať nástroje pre spoločné plánovanie a projektovanie, vyvíjať pomocné metódy ako nájsť konštrukčné riešenie, ktoré zlepšuje život a životné prostredie. V súčasnosti riešené medzinárodné aj národné projekty, európske programy, bilaterálne spolupráce sú dôkazom snahy vytvoriť databázu údajov o prirodzenom území. Využitie geografických informačných systémov (GIS) umožňuje tieto údaje priestorovo analyzovať a hľadať ich vzájomné vzťahy. Ich vizualizácia je predpokladom lepšej prehľadnosti a využiteľnosti potrebných informácií, napríklad aj v hydrológii. Podrobné vyhodnotenie má význam či už pri územnom plánovaní, oceňovaní pozemkov alebo slúži poisťovniam pri poisťovaní konkrétnych oblastí. Ako študentka na stavebnej fakulte som chtiac či nechtiac mala tendenciu technické znalosti prepájať čo najviac s praxou. Venovala som sa napríklad predikcii oblastí náchylných na zosúvanie alebo práci s katastrálnymi dátami v GIS (o tom možno niekedy nabudúce). V tomto príspevku by som rada ukázala, ako možno open source GIS využívať pri hydrologických analýzach. Od verzie QGIS 2.12 sa totiž mnohí používatelia tešia z funkčnosti zásuvného modulu GRASS. Ten ponúka celú radu nástrojov pre hydrologické modelovanie či výpočet erózie. Odtokové pomery a stav riešeného územia z hľadiska zrážkoodtokových vzťahov a straty pôdy eróziou […]

Přejít na článek »

Datař čelí realitě

Datařské bajky z kapsy strejdy Jelena Ono se říká “žijeme v informační společnosti”, v praxi to znamená, že žijeme ve společnosti, která je víc informační, než byla před deseti lety, před rokem, dokonce víc, než byla předevčírem. Zapneme počítač a jsme zaplaveni informacemi, daty, filmy, hudba, knihy a fotka toho, co měla kamarádka spolužáka ze střední k obědu, od toho nás dělí nemnoho kliknutí myší. A bude toho přibývat, dokud se nějakému fašistovi nepodaří prosadit regulaci internetu. A tady přichází otázka, máme-li víc informací, máme i větší znalost o světě okolo sebe? Ve své profesionální praxi tvůrců geoinformačních systémů pracujeme s daty, které popisují jisté skutečnosti, fakta. Na druhém konci drátu máme nějakého uživatele, kterému se snažíme zprostředkovat konkrétní znalosti prostřednictví dat, kterými se snažíme popsat určité jevy. Záměrně neříkám realitu, skutečnost. Protože stejně jako když malíř kreslí louku, nemůže namalovat každou buňku každého stébla trávy, nemůžeme my do svých diskrétních relačních struktur bezztrátově převést věškeré nuance spojité reality. Když jsem nastoupil na UHUL, rád jsem se pohoršoval nad jistými strukturami v datech, které jsem pokládal za surový kopanec do gonád databázistických dobrých mravů. Odpovědi typu “ale víš, on ten les, to je organická záležitost, to roste osmdesát roků a […]

Přejít na článek »

Ukládání ESRI Shapefile se správným kódováním češtiny pomocí GDAL

Dneska jsme řešili drobný problém – GRASS modul pro export vektorových dat v.out.ogr sice krásně vygeneroval ESRI Shapefile, měl ale pomršenou češtinu. Když se podíváte do výše odkázané dokumentace k tomuto formátu, najdete tam, že výstupní kódování lze nastavit pomocí tzv. Layer Creation Options – parametrem ENCODING. Pokud používáte OGR z příkazové řádky, použijte parametr -lco. v.out.ogr má také parametr lco. Stačí pak již v příkazové řádce nebo v modulu nastavit -lco ENCODING=UTF-8 a je hotovo.

Přejít na článek »

Mongo a prostorová data

Proboha proč? Objektové, nebo chcete-li, dokumentové, databáze jsou v praxi práce s prostorovými daty poměrně neobvyklé. Jistě, občas se zaslechne něco o NOSQL, uvidí se zajímavý blog, pěkná prezentace, ale o nasazení nad skutečnými daty je možné zaslechnout pouze sporadicky. Přitom v databázovém světě je toto téma skloňováno velmi často, NOSQL datábáze jsou zhusta používány na webových aplikacích. Nezřídka se o nich hovoří ve spojitosti s big data. Protože nebyl zrovna po ruce nikdo, z koho bych mohl tahat rozumy, nezbylo mi, než abych si na věc udělal názor sám. Věnoval jsem tomu pár večerů, mé závěry si tedy nekladou ambice na nějakou definitivnost, musel jsem se popasovat s technologiemi, které mi dosud nic neříkaly, takže není vyloučené, že mi něco podstatného uniklo. Podělím se s vámi o závěry, které jsem udělal a o pár, domnívám se, užitečných ukázek a postřehů. Názor, jestli má cenu toto téma rozvíjet, si udělejte sami. Já osobně se domnívám, že ano, nicméně jedná se o řešení pro specifický use case, rozhodně si nemyslím, že NOSQL databází je možné plnohodnotně nahradit klasickou relační databázi. Jak to funguje Mongo pracuje s daty ve formátu json. Data jsou členěna do databází a databáze dále do collections (nevím, […]

Přejít na článek »

10 dôvodov, prečo vyskúšať nový QGIS 2.12

Je to niečo viac ako mesiac, čo uzrela svetlo sveta nová verzia známeho Open Source geografického informačného systému QGIS. Súčasnú dlhodobú stabilnú verziu LTR (Long Term Release) QGIS 2.8 Wien a krátkodobú vývojovú verziu DEV (Development) QGIS 2.13 tak doplňuje o najnovšiu časť LR (Latest Release) tejto štandardnej trojice. Dostala názov Lyon podľa mesta, v ktorom sa konalo stretnutie vývojárov projektu QGIS v apríli 2012. Verzia 2.12 obsahuje mnoho skvelých vylepšení s cieľom urobiť z najpopulárnejšieho voľného GIS-u ešte atraktívnejší a užitočnejší nástroj. Podrobný changelog na oficiálnej stránke poskytuje prehľad všetkých lákavých zmien spolu s možnosťou inštalácie mnohých verzií pre najrozšírenejšie platformy, akými sú MS Windows, GNU/Linux či Mac OSX. Novinky sú ďalším krokom k zlepšeniu a potvrdzujú, že QGIS rozhodne dokáže konkurovať aj vyspelým komerčným desktopovým GIS. Pozrime sa na niektoré z nich. 1. Správca projektov Po spustení novej verzie užívateľa privíta okno nedávnych projektov v rámci programu QGIS. Okrem miniatúr mapového okna úvodná obrazovka poskytuje aj základné informácie o posledných projektoch akými sú názov (1), cesta k súboru na disku (2) či detaily o súradnicovom systéme (3). Konkrétny projekt je možné otvoriť jednoduchým dvojklikom. Uvítacie okno s náhľadom na posledné projekty. 2. Štýl prostredia Na rozdiel od staších […]

Přejít na článek »

Import dat v S-JTSK do GRASS lokace WGS-84

Na školení GRASS GIS pro začátečníky, které se konalo 27. listopadu 2015, jsme jako jedno z témat probírali problematiku importu vektorových dat v odlišném souřadnicovém systému než je aktuální lokace. Import takovýchto dat  se od verze GRASS 7.0.2 značně zjednodušil a to díky novému nástroji v.import. Tuto funkcionalitu jsme na školení zkoušeli na následujícím scénáři: Vytvořili jsme prázdnou lokaci na základě EPSG kódu 4326 (WGS-84). Do této lokace jsme naimportovali vrstvu pěších tras v souřadnicovém systému S-JTSK (zdroj: IPR) pomocí nástroje v.import. Bohužel jsme zjistili, že data nebyla do WGS-84 natransformována korektně, tj. s jistým posunem, viz obr. níže. Vizualizace vektorové vrstvy pěších tras (S-JTSK) po importu a transformaci do GRASS lokace v souřadnicovém systému WGS-84. Je zřejmý posun v porovnání s ortofotem načteným z WMS ČÚZK. Posun naznačoval, že při transformaci dat chyběla informace o geodetickém datu, resp. transformačních parametrech towgs84. Po kontrole .prj souboru vrstvy pěších tras byla tato domněnka potvrzena. Soubor skutečně transformační parametry towgs84 neobsahuje. PROJCS[“S-JTSK_Krovak_East_North”,GEOGCS[“GCS_S_JTSK”,DATUM[“D_S_JTSK”,SPHEROID[“Bessel_1841”,6377397.155,299.1528128]], PRIMEM[“Greenwich”,0.0],UNIT[“Degree”,0.0174532925199433]],PROJECTION[“Krovak”],PARAMETER[“False_Easting”,0.0], PARAMETER[“False_Northing”,0.0],PARAMETER[“Pseudo_Standard_Parallel_1”,78.5],PARAMETER[“Scale_Factor”,0.9999], PARAMETER[“Azimuth”,30.28813975277778],PARAMETER[“Longitude_Of_Center”,24.83333333333333], PARAMETER[“Latitude_Of_Center”,49.5],PARAMETER[“X_Scale”,-1.0], PARAMETER[“Y_Scale”,1.0],PARAMETER[“XY_Plane_Rotation”,90.0],UNIT[“Meter”,1.0]] Bohužel importní nástroj systému GRASS v.import neumožňoval souřadnicový systém vstupních dat upřesnit. A jelikož školíme open source nástroje a často figurujeme i jako jejich vývojáři, máme tu výhodu, že můžeme chybějící funkcionalitu doimplementovat. A tak […]

Přejít na článek »

Posts navigation